pondělí 27. června 2011

Svátek hudby v Praze 2011 aneb pouliční hudba není žebrání!


V úterý ráno bylo ještě pěkně hnusně a tak byly na místě obavy, jak to nakonec celý dopadne, aneb jestli se v takovejch sračkách vůbec lidi budou obtěžovat ven. Když sem pak ale viděl nadšení, s jakym lidi vyrazili do ulic muzicírovat, bylo mi jasný, že by je nezastavila ani Katrina. A to počasí nakonec vyšlo parádně.

Celej den byl vůbec úžasně poetickej. I když prd poetickej, to zní debilně, prostě hezkej příjemnej, jarně-letní. Když sem na Karlově náměstí vystupoval z metra, v uších mi hrála En t'attendent od Mélanie, dovnitř pronikalo trochu toho příjemnýho slunečního světla a vzduch byl příjemně ochucenej kytkama z venku, cejtil sem úžasnej pocit pohody a když přišlo místo, kde Mélanie peckovně zařve, musel sem se zastavit a vychutnat si to se zavřenejma očima.