sobota 29. prosince 2012

Filmy roku 2012

Oproti loňskému roku, který mi přinesl emočně nabitého Warriora, ultrazábavné X-Men: First Class nebo uhrančivý Drive, se rok 2012 nevytasil s ničím, co by mě doopravdy rozsekalo nebo rozložilo. S emocemi se na mé straně letos dost šetřilo a o takovém výkyvu, jaký mi před rokem přivodil bratrobijecký Warrior, se letos žádnému z rozpohybovaných obrázků ani nesnilo.

Opět jsem toho samozřejmě dost neviděl - Lincoln, Django Unchained, Zero Dark Thirty, Silver Linings Playbook, Hitchcock - to všechno mě teprve čeká a taková Patrola nebo Divoši doteď zůstávají menším restem, takže sem prostě fláknu top 10 toho, co jsem viděl. Objektivně neobjektivně, je to jedno, jsou to prostě filmy, co mě bavily nejvíc/nejmíň.



1. Skyfall
2. Avengers
3. Pí a jeho život
4. Looper
5. Anna Karenina
6. Polski film
7. Argo
8. Kronika
9. 21 Jump Street
10. Atlas mraků


Největší zklamání: Prometheus (Hobit)
Guilty pleasure: Bitevní loď
Debilita roku: Temné stíny
Nejpřeceněnější film: Temný rytíř povstal

pátek 28. prosince 2012

Stížnost rozhořčeného hipstera

Ve čtvrtek 27. prosince se měla konat v Mladé Boleslavi v Kavárně literární hudební akce, kde měli vystoupit akusticky hrající Plantážníci a také jejich kytarista se svými písněmi. Těšil jsem se, že to bude koncert plný oduševnělé a velmi alternativní hudby, o němž jsem věděl jako jeden z mála. Abych o nic nepřišel, dostavil jsem se už v šest hodin, jen abych zjistil, že kavárna je ve skutečnosti zavřená a pořadatel akce Jakub Brych se nachází v silně podnapilém stavu. Horší organizaci jsem ještě nezažil. Pan Brych sice telefonoval, komu mohl, ale otevření kavárny zařídit nedokázal. A jeho reakce na neúspěch? Další nasávání jakési tekutiny, která patrně obsahovala vysoké množství alkoholu. Nechápal jsem jeho laxní přístup k celé záležitosti a taky to, že se takto opil, i když měl ten večer hrát. Ještě více mě pobouřilo, když jsem zjistil, že na jeho "akci" přijela hrát i dívka až z Opavy.

Nakonec jsme se všichni přesunuli do nedalekého U-turn pubu, který měl posloužit jako náhradní prostor. Pan Brych ještě zůstal u kavárny a čekal, zda někdo přijde, i když těžko říct, jestli vůbec něco vnímal. V "Účku" se ale nic moc nedělo. Johnny Násilník, známý frontman Plantážníků, akorát posedával a pil jedno pivo za druhým a nikdo další se k žádnému hraní neměl. Po chvíli dorazil pan Brych a dokonce začal něco hrát, ale v podnapilém stavu písně Plantážníků neměly absolutně žádnou úroveň a slíbený kulturní zážitek se nedostavil. Pan Brych po chvíli tradičně přetrhl strunu a jako reakci na to praštil s kytarou o zem. Po té jsem ho vídal střídavě válejícího se na chodníku pred Účkem, válejícího se na gauči v Účku a opět se válejícího na chodníku. Nakonec přeci jen proběhlo menší hraní ve foyer pubu, ale těch pár písní bylo velmi chabou záplatou na večer plný zklamání.

Jakub Brych se ukázal být velmi špatným organizátorem, terý svým flegmatickým přístupem zapříčinil totální kolaps akce, jež mohla být kvalitním alternativním kulturním zážitkem.