čtvrtek 24. září 2015

Mohl jsem být tvá sestra

¨

Tak přesně takhle
To teď je
Každej hadříky
Dětský kupuje

Preciznost mizí, když si v krámě člověk kupuje deset deka čehosi, nikdy to neni deset deka. Zamrzí bankomat mimo provoz, to byly tajmy v Anglii, kde banky žily v míru a nechtěly za výběr z nedomovského stroje žádné obnosy navíc. Cestou pěšky k Jiřáku k dalšímu bankomatu udeří počasí, zářijová Praha, která nemá moc pochopení, hlavně v noci. Tesco umře. A já umřu s ním.

Nejlepší směna v kině, co proběhla právě včera, by se dala shrnout asi slovem "jídlo". Po návštěvě kajetánského Honzova studia a kafe na pražský westside jsem si stihnul ještě do práce připravit solidní večeři do krabičky, ovšem to jsem nevěděl, že se u nás bude konat raut Friday's a že zbydou marinovaný žebírka a sushi. Práce odsejpala a poslední dva sály jsem rušil, takže jsem moch domu dřív. Lepší věc než žebírka a zrušený sály prostě v práci člověk nezažije.