Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z listopad, 2015

Култура

Obrázek
SK napadne, že by v pátek večer mohli s YL navštívit některou z akcí pořádaných v rámci Dne poezie. Jo, dobrej nápad, dí YL. Kam pudem? Z kvarteta Holan, německá, ruská a syrská (srsly!) poezie nakonec vítězí Rusko, protože "Holan bude moc složitej." (ve světle pozdějších událostí směšné). Ale ukáže se, že YL čekal, že ty básně budou přeložený a ne v originále. SK mu to asi měl říct. A neni to ani v hospodě, ale v Ruském středisku vědy a kultury. Přidává se i MZ, která jediná má šanci trochu rozumět, o čem se bude recitovat. Martýrium hledání střediska v dešti a chladu končí u staré budovy, etalonu totality. Pán na recepci se ptá rusky, kam chceme, neumíme moc odpovědět, chceme znát směr k básním, ukáže, v hlavě se musí ptát, proč jako máme namířeno na poezii, z níž nemůžeme rozumět ni slova. A má pravdu. Kromě výrazů jako "Stalin" a "zprasiť" nemá SK ani YL ponětí, oč jde. MZ dokáže vydestilovat pár významů, ale z nich taky není nikdo moudrý. Všichni tř…

Ďábel ve vlaku

Obrázek
Samej ďábel, texty Laury Marling jsou jich plný a i já jsem konečně scorenul na tomhle poli, protože mám My Own Devila. Yes. A skoro se schyluje k dalšímu songu, kterej by se měl jmenoval Devil on A Train. Chlápek ve vlaku z Budějic do Prahy totiž byl chodící klišé představou Ďábla v lidský podobě. Jeho rady plný přesvědčení o neomezený moci nad světem kolem a žádný servítky, žádná lítost, jen brát, kontrolovat, bejt silnej, až mě to děsí. Tíha mocný osobnosti. Jak pravil jeden mudrc, "mistr manipulátor". Všechno jde, když se chce. Zásadní fakt, kterej ale vrhá do lidský náruče obří hroudu zodpovědnosti. Kdybych si moch stokrát vybrat, nebyl bych silnej a průbojnej člověk. Máloco je tak děsivý, ošklivý, nemilý. Ruby Sparks vždycky fandí outsiderovi. Hrozne hezká vlastnost. Nesmyslná, totální znouzectnost, ale přesně chápu, proč někdo postavě takovou vlastnost přiřkne. Ale možná vlastně kecám a nakonec bych si tu nezlomnou osobnost i vybral...